Kontaktní adresa
Výrobce : Bio Agens Research and Development - BARD, s.r.o.
Tyršova 180,
43901 Černčice,
IČ: 27311392
Tel: 728 814 202
Fax: 220 560 428
e-mail: pythium@pythium.cz
Pro lékaře
1) PROBLEMATIKA MYKÓZ a) obecná definice Mykózy jsou jedním typem postižení člověka zahrnovaného do skupiny mykotických onemocnění, tedy onemocnění a stavů působených příslušníky říše hub (Fungi). V tomto konkrétním případě se jedná o onemocnění, kdy mikroskopické houby aktivně penetrují sliznice a tkáně člověka jako praví parazité. Medicínský úhel pohledu pak tato onemocnění rozlišuje buď podle etiologie, tedy podle původce infekce, nebo podle topografie, což představuje vymezení místa vzniku nebo působení vlastního infekčního procesu. První přístup je více laboratorní, druhý je bližší klinickému hodnocení stavu. Pouze některé rody a druhy mikroskopických hub působících onemocnění člověka lze klasifikovat jako přímé parazity. V daleko větší míře se v humánní medicíně setkáváme s tzv. oportunními mikromycety, pro které je patogenita pouze náhodným fenomenem a vznik onemocnění závisí hlavně na dispoziční vnímavosti hostitele. Naprostá většina těchto oportunních agens a všechna onemocnění jimi působená tak mají ve většině těchto případů něco společného. Tím jsou stavy, které označujeme jako rizikové faktory. Zabránění rozvoji rizikových faktorů pak snižuje riziko rozvoje vlastní mykózy, což je problematika vhodná k diskuzi nad možnou prevencí mykotických infekcí. I při dělení mykóz podle topografie však můžeme rozlišit dva zásadní oddíly těchto infekcí. Jako nejzávažnější postižení se jeví infekce vnitřního prostředí lidského organizmu (orgánové, viscerální infekce), kdy k rozvoji onemocnění vede například závažné oslabení obranyschopnosti lidského organizmu v souvislosti s jinou těžkou chorobou nebo stavem. Druhou kategorii představují onemocnění kůže a kožních struktur (vlasů, vousů, nehtů). Přestože tato onemocnění působená mikroskopickými houbami nejsou život ohrožujícím stavem, dokáží postiženého velmi potrápit. Jejich získání je také jednodušší a častější, než u mykóz vnitřních orgánů, proto také ve svém výskytu tyto závažné stavy mnohonásobně převyšují. b) rizikové faktory Faktory, které mikroskopickým houbám umožňují vniknutí a propagaci ve tkáních člověka, můžeme rozdělit na celkové a lokální. I přes toto rozdělení neexistuje žádné pravidlo a přesná hranice, která by vymezovala, a nebo spojovala některý rizikový faktor s přísně vyhraněným typem infekce. Na druhé straně však vyšší počet rizikových faktorů přítomných u jedince přispívá k značnému zvýšení rizika rozvoje mykózy. Tyto faktory představují velmi pestrou skupinu od zcela fyziologických (gravidita), přes metabolické (diabetes mellitus), hematologické (leukémie, AIDS), traumatologické (popáleniny, tržně-zhmožděné rány) až k faktorům iatrogenním (složité operace, transplantace, léčba nádorů). Rovněž sem patří také nadměrný stres, alkoholizmus, kouření a abusus drog a různá cévní postižení. Faktory lokální Skupina lokálních rizikových faktorů představuje také velmi širokou škálu skutečností zvláště epidemiologického charakteru, které však většinou ovlivňují pouze povrchové struktury lidského těla, maximálně pak volně dostupné sliznice. Lze sem zařadit nechráněný pohyb na místech s vyšší frekvencí osob, jako je chůze naboso po hotelových kobercích, rohožích společných koupelen, bazénů a saun, stejně jako ve volné přírodě, nadváha a extrémní sporty zatěžující chodidla, nutnost nošení neprodyšné pracovní obuvi, promiskuita a v neposlední řadě nadužívání chemie (olejové a pěnové koupele, intimní a abrazivní kosmetika, antiperspiranty). c) terapie mykóz Léčba mykóz je o mnoho složitější, než jak je tomu u jiných infekcí, to vzhledem k tomu, že se v tomto případě jedná o zcela odlišné organizmy. Spektrum antimykotických prostředků je tak většinou vázáno na postižení houbové buňky na různém stupni jejího vývoje a metabolizmu. Nejsložitější je tato otázka v případě orgánových a systémových mykóz, kdy je nutné celkové podávání antimykotika. Ale ani v případě léčby povrchových mykóz není situace o mnoho jednodušší. Snad pouze postižení nohou v té klasické podobě svědící kůže a prasklin v meziprstních prostorech si může oddiagnostikovat sám i laik. Závažnější stavy, včetně postižení nehtů a systémové léčby v odůvodněných případech, však diagnosticky i terapeuticky patří do rukou lékařů, neboť podání celkových antimykotik s sebou nese riziko závažných vedlejších či nežádoucích stavů. Z hlediska „samoléčitelství“ je v lékárnách k dispozici celá řada volně prodejných preparátů, které je možné použít s různým úspěchem. Bohužel však bývají často použita v rozporu s dodaným návodem, v domácnostech nevhodně skladovaná a pak užita i dlouho po konci expirace. Výsledkem se pak v těchto případech mohou stát mikroskopické houby na příslušný preparát rezistentní, u pacienta se mohou vytvořit různé formy alergických reakcí. 2) MIKROMYCETA Pythium oligandrum a) historie objevu V letech 1930 – 1932 popsal Charles Drechsler tuto mikroskopickou houbu jako fytopatogena, neboť ji izoloval společně s dalšími mykotickými fytopatogeny z postižených rostlin. Toto zařazení mezi parazity rostlin nebylo v té době nic neobvyklého, neboť celá řada dalších druhů rodu Pythium již jako fytopatogeny byla známa. Situace se měnila až v roce 1965, kdy bylo P.oligandrum izolováno z půdy českým odborníkem Dášou Veselým, který si všíml nezvykle silně vyvinutého predačního charakteru této mikroskopické houby. Při dalším studiu pak bylo zjištěno, že P.oligandrum je na rozdíl od dalších mikroskopických hub striktní mykoparazit, který k svému metabolismu využívá výhradně buňky jiných hub. b) popis biologie a predace Pythium oligandrum je drobná mikromyceta se zcela specifickými vlastnostmi. Proto je dnes spolu s dalšími organizmy řazena do samostatné říše Chromista (Stramenopila) ležící paralelně s říší hub (Fungi). Je to organizmus s celosvětovým rozšířením, kdy lze v 1g půdy objevit 4 – 20 životaschopných zárodků. Přestože mykoparazitizmus není v říši hub nic neobvyklého a v současné době známe na 3000 druhů s tímto fenoménem, je tento u P.oligandrum fenoménem naprosto vyhraněným. Biologie tohoto organizmu se opírá jednak o tvorbu houbových vláken a charakteristických ostnitých oospor. V průběhu metabolismu houby je produkováno také asi 200 různých enzymů a fermentů, ze kterých je dosud biochemicky identifikováno pouze dvacet. Proto se celý tento enzymatický komplex zatím označuje souhrnným názvem OLIGANDRIN. Jeho hlavním cílem v biologii P.oligandrum je usnadnění průniku jeho hyf do napadené houby. Nicméně, u uvedeného komplexu je prokazován i mírný protizánětlivý efekt a právě proto jsou tyto enzymy pravděpodobně zodpovědné za to, že se mírní nebo mizí ekzémy, projevy lupénky, nebo že se v ráně přestává tvořit hnis. Další charakteristickou biologickou vlastností je tvorba měchýřkovitých útvarů a zoosporangií, obsahujících 8 – 40 velmi čile se pohybujících zoospór. Tyto nejsou sexuálním stádiem, ale nástrojem, kterým může P.oligandrum za příhodné vlhkosti prostředí překonat různé překážky a hlavně vzdálenosti k potravě. Vlastní účinky P.oligandrum jsou tedy dvojí, oba se však velmi výrazně doplňují. Předně se Pythium oligandrum chová jako predátor, který se vyživuje z buněk jiných mikroskopických hub. Jeho predační reakce jsou v přítomnosti cizí houby až neskutečně rychlé, trvající pouze několik desítek minut. Když se napadená houba brání a schovává, využívá P.oligandrum své pohyblivé zoospóry, které jsou schopny velmi rychle skrytou houbu vypátrat. Druhým efektem je produkce již zmíněného velkého množství enzymů, které produkuje pro lepší pronikání vlastních vláken do buněk hostitele. Uvedený komplex „oligandrin“ se však tvoří i v případě, kdy se ve vlhkém prostředí P.oligandrum aktivuje ze svých zárodků – oospór. c) možnosti rezistence V otázkách možného vzniku rezistence parazitických hub vůči P.oligandrum lze konstatovat, že tato není možná vzhledem k biologickému charakteru daného systému. P.oligandrum nevytváří selekční tlak na hostitele. V podstatě se jedná o predační typ přirovnatelný vztahu kočky a myši. 3) HISTORIE VÝVOJE BIOPREPARÁTŮ Zjištěný mykoparazitární efekt vedl D.Veselého ke studiu možností využít biologických vlastností P.oligandrum pro ochranu rostlin. Byly vypracovány postupy pro laboratorní a později průmyslové získání vysokých objemů zárodků této houby a po úspěšných pokusech byla technologie bioochrany rostlin pomocí P.oligandrum postupně zaváděna do praxe. První preparát tohoto typu nesl název Polyversum. Současně s tímto bylo D.Veselým na tento objev uskutečněno několik patentových řízení, a to jak v Evropě, tak v USA a Japonsku. V roce 1992 přivedla náhoda D.Veselého a jeho tým na myšlenku použití mikromycety P.oligandrum také pro odstraňování kožních mykóz člověka. Laboratorní testy byly zahájeny v roce 1993 a bylo zjištěno, že P.oligandrum je schopno jako svůj metabolický substrát přijmout i široké spektrum mikroskopických hub působících mykotické infekce kůže včetně potenciálních patogenů jako jsou Trichophyton rubrum, T.mentahrophytes, Epidermophyton floccosum, Microsporum canis, M. gypseum, Candida albicans a další kvasinky a řadu dalších mikroskopických hub z různých rodů. Toxikologické studie provedené v roce 1994 pak prokázaly naprostou nezávadnost – neškodnost P.oligandrum na lidský organizmus. V roce 1996 byl vyroben první typ kosmetického biopreparátu určený pro potlačování mykózy kůže nohou, snižování potivosti chodidel a odstraňování pachových symptomů. 1) V letech 1996 – 98 byly účinky biopreparátu sledovány prostřednictvím řady českých dermatologů. 2) V letech 2000 – 2003 byla provedena malá klinická studie zaměřená na efekt biopreparátu u rozvinuté a prokázané onychomykózy 3) V roce 2002 došlo v rámci probíhajících sledování k náhodnému zjištění, že přítomnost P.oligandrum má příznivý efekt na řadu dalších dermatologických postižení nemykotického charakteru, jako např. na bércové vředy, u diabetické nohy, atopického ekzému a některých projevů psoriázy. Po zjištění těchto účinků bylo zahájeno rovněž sledování efektu v případech parodontózy a vulvovaginální kandidózy. Aplikace biopreparátů s Pythium oligandrum u tinea interdigitalis potvrdila u námi sledovaného souboru osob již dříve zjištěné skutečnosti, že lze jejich pomocí zvládnout Více jak dvanáct let sledování účinků biopreparátů s Pythium oligandrum nás opravňuje ke konstatování, že použití biopreparátů postavených na přítomnosti životaschopných zárodků P.oligandrum má své oprávněné postavení jako alternativa proti mykózám kůže a pro mírnění projevů řady dermatologických postižení. Tento názor se opírá o 83 % úspěšnost biopreparátů u tinea pedis, 25 – 70% u mykózy nehtů (podle rozsahu postižení), 70% úspěšnosti u lupénky a 55 % úspěšnosti u hnisajících ran. Hlavním pozitivem těchto biopreparátů je striktní mykoparazitizmus P.oligandrum, kdy tento životní projev velmi efektivně eliminuje z kůže a nehtů parazitické mikromycety. P. oligandrum tedy není schopno atakovat lidské tkáně a bez přítomnosti živného substrátu z ošetřené lokality rychle mizí. Druhým pozitivním faktorem je jeho netoxičnost, přestože během svého působení produkuje celou řadu celulolytických enzymů a dalších fermentů. Tento komplex je naopak odpovědný za příznivé účinky při aplikaci biopreparátů u atopického ekzému, lupénky a hnisajících ran. Třetím důležitým faktorem, který se vztahuje k oběma předchozím, je univerzální aplikovatelnost P.oligandrum u všech osob bez omezení jejich věku či jejich onemocnění. Tato univerzálnost se vztahuje také na možnost kdykoliv dle potřeby použití biopreparátů opakovat, protože u tohoto biologického systému není možný vznik rezistence. Občasnou aplikaci P.oligandrum lze využít jako prevenci u osob náchylných k mykózám nohou. P.oligandrum je čistě ekologický prostředek, který má široké spektrum mykoparazitárního účinku, nelze ho předávkovat, je bez vedlejších a nežádoucích účinků a lze ho aplikovat i v případech, kdy nelze použít systémová antimykotika. 6) PUBLIKACE S TÉMATIKOU BIOPREPARÁTŮ Mencl K. : Přírodou proti dermatomykózám. Derma, 1 : 8 – 12, 2001 Mencl K. : Je možné ovlivnit dermatomykózy ekologicky ? Čes.-slov. Derm. 77 : 71 – 75, 2002 Mencl K., Stuchlík D.: Biopreparáty s Pythium oligandrum a možnost jejich použití v prevenci Mencl K., Stuchlík D.: Effect of Mycoparasites Fungi in the Treatment of Onychomycosis. Trends in Medical Mycology, Abstracts of 9th Congress of ECMM, Amsterdam 28.9. – 1.10.2003, Amsterdam – Netherlands 2003. Mencl K., Stuchlik D.: The biopreparates with Pythium oligandrum as tinea interdigitalis 3), 107, 2007. Mencl K., Stuchlík D.: Možnosti a úskalí použití antimykotického biopreparátu v dermatologii. Stuchlík D., Mencl K.: Účinek biopreparátu na onychomykózu. Sborník abstrakt z 3. Česko - Mencl K., Stuchlík D.: Pythium oligandrum jako preventivní antimykotický prostředek u mykóz PŘÍNOS BIOPREPARÁTŮ OBSAHUJÍCÍCH
Pythium oligandrum
Faktory celkové
Dosud provedená sledování
4) VÝHODY PREVENCE
jak akutní stav tohoto onemocnění, tak i následnou prevenci jeho návratu. Naše pozorování, byť na malém souboru, prokázalo vhodnost použití P.oligandrum u osob s rekurentní tinea interdigitalis, kdy je možné při pravidelných preventivních aplikacích zamezit návratu tohoto nepříjemného onemocnění kůže. Dokladem je stav, kdy 89,3 % zařazených osob nemělo během doby sledování žádné obtíže, u 10,7 % se v průběhu doby 1x objevily slabé potíže, které však byly v souvislosti s porušením doporučeného schématu preventivních aplikací. Možnosti P.oligandrum v prevenci u dalších dermatologických postižení jsou předmětem dalšího sledování.5) ZÁVĚRY DOSAVADNÍCH SLEDOVÁNÍ ÚČINKŮ P.oligandrum
tinea interdigitalis. Dermatologie, 1 : 151 – 154, 2007-11-06Prezentace na zahraničních kongresech
prevention, Poster, Congress 3th TIMM, Turin 2007, Abstrakt in J. Chemother., 19 (suppl. Prezentace na domácích kongresech
Sborník abstrakt z 3. Česko - Slovenské mezioborové konference lékařské mykologie,
Pardubice 6.-8.11.2003, Za kolektiv pořádajících organizací vydala: Československá
společnost mikrobiologická, Pardubice 2003, ISBN 80-239-1689-0
Slovenské mezioborové konference lékařské mykologie, Pardubice 6.-8.11.2003, Za
kolektiv pořádajících organizací vydala: Československá společnost mikrobiologická,
Pardubice 2003, ISBN 80-239-1689-0
kůže nohou. Poster, 4. Česko-Slovenská Mezioborová Konf.Lék.Mykol., Pardubice, 2007,
Sborník abstrakt: ISBN 978-80-239-9306-6.
DERMA - 1/4 prosinec 2001 8-12 slov. Odborný časopis
Přírodou proti dermatomykózám
By the nature against dermatomycosis
Karel Mencl
Laboratoř lékařské mykologie. Pardubice
Souhrn
Biopreparát Biodeur, který byl na náš trh dodán jako kosmetikum určené pro potlačování pachových symptomů, a který je součastně určen k omezování hidrotického syndromu nohou a interdigitální mykózy je v předloženém příspěvku hodnocen z hlediska svého efektu u souboru 69 pacientů. Těmto postiženým osobám bylo jeho použití z výše uvedených důvodů doporučeno a bylo podáno pod odbornou kontrolou dermatologů. U každého pacienta bylo rovněž provedeno mykologické vyšetření z interdigitálních prostor nohou a postižených nehtů. Do skupiny určené pro sledování efektu biopreparátu byly zařazeny pouze osoby s positivním laboratorním nálezem dermatomykózy. Nejčastěji zachyceným agens bylo Trichophyton rubrum (17,4%), na druhém místě Trichophyton mentagrophytes ( 8,7%). U 39 vyšetřených (56,5%) byla diagnostikována pouze mikroskopicky. Hodnocení výsledného efektu bylo hodnoceno za 1 měsíc po základní aplikaci. Pachové symptomy vymizeli u 78,6% postižených (n=42, zlepšeny byly u dalších 19%. Pouze v jediném případě (2,4%) se aplikace minula účinkem. Hidrotický syndrom byl odstraněn u 67,4% (n=43), zlepšen u 27,9% a nezměněn u 4,7% sledovaných osob. V případě mykózy nohou ( tinea pedis, tinea interdigitalis) byli příznaky onemocnění odstraněny u 82,8% sledovaných osob (n=58) a zlepšeny v 17,2% případů. Výsledný efekt biopreparátu na onychomykózu byl hodnocen na podkladě subjektivního zlepšení stavu postižení, známek odrůstání zdravého nehtu a subjektivního zlepšení životního komfortu pacientů. Tento příznivý efekt byl pozorován u 72,9% sledovaných osob (n=59). U27,1% sledovaných osob nedošlo v případě onychomykózy k žádnému zlepšení. Součastně však bylo možné konstatovat, že ani v jednom ze sledovaných případů nebyly během aplikace biopreparátu pozorovány žádné vedlejší reakce, pro které by bylo nutné aplikaci ukončit. Také během aplikací nedošlo u žádného ze sledovaných pacientů ke zhoršení stavu jeho postižení.
Klíčová slova : tinea pedis, tinea interdigitalis, onychomykóza, hidrotický syndrom, pachové symptomy, biopreparát Biodeur
Úvod
Při řešení medicínských problémů zapomínáme často na skutečnost, že jsme součástí živé přírody. Vzešli jsme z ní a i přesto, že se ji všemocně snažíme devastovat, máme v ní stále mocného spojence. V řadě případů stačí odpozorovat to, co sama před tisíci lety vytvořila, ověřila a v průběhu staletí zdokonalovala. Je tomu tak i v případě některých mykoparazitických hub, které, jak se zdá, můžeme využít jako přírodní potenciál k odstranění pachových symptomů nohou a dermatomykóz v této lokalizaci.
Mikroskopické houby působící onemocnění kůže a jejích adnex jsou stálým zdravotnickým problémem a stále zaplňují ordinace dermatologů, přestože se studium jejich významu a epidemiologie v posledních letech ocitlo tak trochu ve stínu problematiky oportunních mykotických infekcí, která působí orgánová a systémová onemocnění a ohrožují svým působením ve tkáních a orgánech postižené pacienty na životě i přes nespornou závažnost těchto infekcí by se nemělo zapomínat ani na kůži. Vždyť je to také velmi důležitý lidský orgán.
V projevech dermatomykózami převažují zvláště postižení dolních končetin, nejčastěji ve formě mykózy meziprstních prostor (tinea interdigitalis) a nehtů (onychomycosis, tinea unguium). Kdy většina postižených nehtů na nohou má z epidemiologického hlediska svůj původ právě v zanedbané, nebo přehlédnuté mykotické infekci meziprstních prostor. Vlastní onemocnění patří k onemocněním kontaktním. U mužů se toto onemocnění projevuje nejčastěji při absolvování základní vojenské služby ( 1, 2 ), další se mohou nakazit nošením cizí obuvi, na rohožích ve společných umývárnách či sprchách, na koupalištích apod. V příčinné souvislosti může také stát stav označovaný jako „posedlost zdravým životem“, který přivádí stále větší počty lidí do bazénů, saun a dalších sportovních zařízení. V této souvislosti je nutné připomenout, že ani rozpálená sauna nemusí být zárukou mykologicky čistého a zdravého prostředí ( 3 ).
Jedním z hlavních faktorů souvisejících s nastartování vlastního onemocnění kůže nohou je pak nošení neprodyšné, nebo málo prodyšné obuvi, pocení nohou a nedostatečná péče o takto zatěžovaná chodidla. Při vznikající vlhké zapářce dochází k maceraci kůže, ta se stává vnímavější k drobným traumatům a dále v takovém prostředí umožňuje množení mikrobiální flóry, zvláště Gr- bakterií (4). Celý proces pak vedle nepříjemných pachových vjemů připravuje vhodné prostředí pro následné uplatnění mikroskopických hub. Pokud se tento stav podcení , může se infekce v dalším období rozšířit i na nehtové ploténky.
Biopreparát „Biodeur“
Vzhledem k určité posedlosti oborem lékařské mykologie, kterou se profesně zabývám již více než 20 let mne při jedné návštěvě lékárny zaujal volně prodejný kosmetický biopreparát, v jehož anotaci se uvádí, že úspěšně bojuje s pachovými symptomy i plísněmi nohou. Sám od doby své prezenční vojenské služby trpím při potivosti nohou občasnými recidivami interdigitální mykózy, které se následně zbavuji prostřednictvím různých lokálních antimykotik. Jedna z těchto recidiv u mne právě probíhala, a proto jsem se rozhodl tento biopreparát vyzkoušet. Vše proběhlo bez komplikací a s výborným efektem.
Na preparátu, stejně jako i na jiných kosmeticích, však chybí zmínka o jeho složení. Vzhledem k svému profesnímu zaměření jsem si tedy dovolil kontaktovat výrobce a požádal jsem o bližší informace. Díky vstřícnosti firmy a autora receptury se s vámi mohu o získané poznatky podělit. V nabízeném preparátu se jedná o originální kompozici mikroorganismů, mezi nimiž dominuje mikromycet,patřící mezi Chromista- Stramenopila který mykoparaziticky působí na jiné mikroskopické houby, mimo jiné např. Trichophyton rubrum, Scopulariopsis brevicaulis, Candida albicans apod. a využívá je jako svůj vyživovací substrát tím, že do jejich vláken a buněk penetruje svými parazitickými hyfami a odčerpává z nich dusík a uhlík a současně také steroly pro svůj vlastní reprodukční proces. Tímto mechanismem tato houba - upír, vysiluje houbu dermatoparazitickou. Parazitická houba se pak přestává v kůži dále propagovat a v první řadě mizí nepříjemný pocit svědění, který bývá jedním z velmi výrazných symptomů daného postižení. Oslabením parazitické houby umožňuje makroorganismus následně uplatnit vlastní imunitní mechanismy a přirozeným olupováním keratinu z kůže postupně odstraní zbytky mykotické infekce. Mezitím pak další složky preparátu pomáhají meziprstní prostory nohou „vysoušet“ potlačením jejich potivosti. Tak na podkladě výživové a prostorové kompetice , součásti biopreparátu vytlačují z meziprstních prostor patogenní mykoflóru. Ve chvíli, kdy již „upírek“ nemá sám z čeho čerpat živiny, z uvedené lokality mizí a uvolňuje prostor pro nové osídlení fyziologickou mikroflórou.
Poznatky z použití biopreparátu v praxi
Vzhledem k tomu, že uvedený kosmetický biopreparát s názvem Biodeur je již poměrně dost dlouho na našem trhu a také díky své profesní orientaci na laboratorní diagnostiku mykóz člověka, jsem pro studium problematiky, získal od výrobce záznamy výstupů anketního sledování účinků preparátu u pacientů, kteří souhlasili s použitím biopreparátu Biodeur. Všechny sledované osoby měli pozitivně laboratorně prokázanou mykózu dolních končetin a vlastní testy biopreparátu byly provedeny za odborné kontroly několika českých dermatologů. Jimi získané výsledky se pak staly podkladem pro tento článek.
Sledování pacienti (n = 69 ) aplikovali biopreparát na svá postižená místa podle přiloženého letáku s doporučeným návodem na použití. Aplikačně se jednalo buď o koupele nohou , nebo obklad. V případě koupelí se v suspenzi preparátu omývaly nohy po dobu 30 minut dva dny po sobě ( odstup cca 24 hodin)s opakováním za 7 a ještě jednou za dalších 7 dnů. V případě postižení nehtů byla procedura kombinována se zábalovou technikou přes noc, vždy ve stejných intervalech, avšak pro zhotovení obkladu byla připravována hustější suspenze.
Věkové složení sledované skupiny je uvedeno v tab. 1, kdy nejmladšímu pacientovi bylo 19, nejstaršímu 77 let. Jejich obtíže představovaly symptomy a diagnózy jako hidrotický syndrom ( n = 43),
Tab. 1. Soubor osob u nichž byl použit „Biodeur“
věková kategorie (roky) Počet osob
30(* 4
31 - 40 14
41 - 50 11
51 - 60 14
61 - 70 19
71 (** 7
Legenda (* ...........nejmladší osoba = 19 let
(* ...........nejstarší osoba = 77 let
pachové symptomy ( n = 42 ), tinea pedis či tinea interdigitalis ( n =58 ), nebo onychomykóza ( n = 59 ). V řadě případů se jednalo o jejich kombinace. Všech 69 sledovaných osob bylo laboratorně vyšetřeno na přítomnost mikroskopických hub v postižených oblastech a pouze pozitivita byla důvodem k zařazení pro sledování účinků biopreparátu. Z další tabulky (tab. 2) vyplývá, že více než u 50 % osob se mykózu podařilo diagnostikovat pouze mikroskopicky, což příliš nekoresponduje s některými literárními údaji ( 5 ).
Tab. 2. Laboratorní nálezy u pacientů používajících Biodeur
počty nálezů %
Typ mykologického nálezu- z pozitivních
identifikované agens n=69 % kultivací (n=30)
Pouze mikroskopicky 39 56,5 ----------
Trichophyton rubrum 12 17,4 40
Trichophyton mentagrophytes 6 8,7 20
Trichophyton spec. 1 1,4 3,3
Microsporum gypseum 2 2,9 6,7
Candida albicans 1 1,4 3,3
Candida parapsilosis 2 2,9 6,7
Candida spec. 1 1,4 3,3
Saccharomyces cerevisiae 1 1,4 3,3
Scopulariopsis brevicaulis 2 2,9 6,7
Vláknité houby ( non-dermatofita) 2 2,9 6,7
V případě pozitivních kultivací převládaly nálezy dermatofytů ( n = 21) což představuje záchyt těchto hub u 30,4 % sledovaných osob. Jako dominující dermatofyt byla zaznamenána přítomnost Trichophyton rubrum ( n = 12 ) , což představovalo 40% všech pozitivních kultivací.
Výsledné posouzení účinků biopreparátu bylo prováděno 1 měsíc po poslední aplikaci. Ze subjektivního hodnocení výsledků aplikací osobami zařazenými do ankety stejně jako z objektivního hodnocení ošetřujících lékařů vyplynulo (tab. 3 ), že se při jeho základním použití podařilo odstranit pachové symptomy v 78,6 % případů a podstatně zlepšit v 19 % případů. V případě hidrotického syndromu tomu tak bylo u 67,4 a 27,9 % sledovaných osob. Eliminace mikroskopických hub z projevů mykózy byla posuzována pouze na
Tab. 3. Výsledný efekt použití preparátu Biodeur
(1 měsíc po poslední aplikaci)
Typ postižení počet Stav za 1 měsíc po 3 aplikacích
sledovaných Postižení Postižení Postižení
pacientů odstraněno zlepšeno nezlepšeno
n % n % n %
Pachové symptomy 42 33 78,6 8 19 1 2,4
Hidrotický syndrom 43 29 67,4 12 27,9 2 4,7
Dermatomykóza (* 58 48 82,8 10 17,2 0 0
Onychomykóza 59 (** - 43 72,9 16 27,1
Legenda :
(* ............................ tinea pedis, tinea interdigitalis
(** .......................... pro krátký časový odstup po zahájení terapie nelze objektivně zhodnotit
základě klinických údajů ošetřujících lékařů, neboť nebyly k dispozici kompletní sestavy kontrolních laboratorních vyšetření. Nicméně na základě klinických zjištění můžeme konstatovat, že u projevů tinea pedis a tinea interdigitalis se daří celkově zlepšit stav u všech postižených, s úplnou zástavou projevů u 82,8 % osob. Pouze v případě onychomykózy je hodnocení za tak krátkou dobu sledování velmi obtížné. U 72,9 % ošetřených osob, však bylo možné pozorovat určité zlepšení. Jako pozitivní úspěch hodnotilo zmenšení hyperkeratotických hmot pod nehtovou ploténkou, částečné odrůstání nového - zdravého nehtu, změna barvy postižené nehtové ploténky a v neposlední řadě úleva od bolestivých projevů onychomykózy.
Diskuse
V minulosti se problematikou využití biopreparátu zabývali ponejvíce odborníci z oblasti ochrany rostlin ( 6 ). V klasické medicíně se však dnes s jejich používáním setkáváme též stále častěji. A tak pokud by se dalo využít antagonistických vztahů a „killer“ fenoménů některých mikroskopických hub v boji proti mikromycetům ohrožujícím zdraví, nebo snižujícím životní komfort člověka, byl by to výrazný posun směrem vpřed. Hlavně u dermatomykóz by tyto biopreparáty mohly v řadě případů nalézt své uplatnění, zvláště u osob starších, nebo postižených jinými základními chorobami. Tam, kdy z různých viscerálních příčin nelze použít systémová antimykotika. Dále pak také u osob s potenciálním rizikem vzniku alergií nebo ekzémů při topické chemoterapii.
Že se pro uplatnění biopreparátu našlo široké pole působnosti, o tom není pochyb. Podle rozsáhlé studie ( 7 ), která probíhala v nedávné době na území 20 států Evropy a zahrnula přes 100 000 pacientů, bylo shledáno, že mezi největší rizika mykotických onemocnění nohou patří:
a) mužské pohlaví
b) věk (maximum v období 75-80 let),
c) vaskulární onemocnění,
d) sport vedoucí k traumatizaci dolní končetiny,
e) diabetes mellitus (DM)
f) obezita
Mykotické infekce byly v jednotlivých zemích potvrzovány klinicky. V České republice (ČR) nás pak překvapilo vysoké procento takto postižené populace, kdy - přes 40 % mělo klinicky diagnostikovánu onychomykózu a více než 60 % tinea pedis. Klinicky diagnostikované mykotické onemocnění bylo pro účely studie potvrzováno mykologicky (kultivační šetření). Tímto se v ČR prokázala incidece dermatomykóz nohou ve výši 2,5-8% a prevalence 41,3% populace. Avšak ani postižení nehtů na rukou není žádnou vzácností, protože často vzniká sekundárně, kdy je například při postižení nehtů nohou použito společných pedikérských a manikérských nástrojů k jejich ošetření.
Onychomykóza nepředstavuje onemocnění ohrožující život, rozhodně ji ale nelze považovat za kosmetický problém. Jde o potenciálně chronický chorobný stav, který vyžaduje minimálně stejnou pozornost jako ostatní kožní onemocnění. Toto postižení trápí pacienty většinou dlouhodobě, vyznačuje se značným počtem recidiv, může být velmi bolestivé a svými důsledky vést dokonce i k psychickým traumatům a výraznému omezení kvality života. V řadě případů zhoršuje manuální zručnost nebo mobilitu, znesnadňuje výkon některých povolání (zdravotní sestry, písařky či operátorky, baletky apod.), brání provozování určitých rekreačních aktivit (hra na klávesové či strunné nástroje, sportovní aktivity typu kopané), dále omezuje sociální kontakty, přináší sníženou sebejistotu, strach z rozšíření nákazy na další prsty nebo jejího přenosu na ostatní členy rodiny, včetně dětí nebo vnoučat.
Hlavními původci postižení nohou a rukou jsou dermatofyta ( 8,9 ). Toto zjištění ostatně potvrzuje i naše sledování. Stejně s naším zjištěním koresponduje i to, že se na druhém místě u těchto onemocnění setkáváme s kvasinkami. V poslední době také velmi výrazně přibývá nedermatofytických postižení nehtů vláknitými mikroskopickými houbami a to nejen co do počtu případů působených houbou Scopulariopsis brevicaulis. Záchyty těchto původců byly v minulosti již mnohokrát popisovány ( 10,11,12,13, 14 ), ale jednalo se spíše o ojedinělé izolace. V současné době se však s nimi setkáváme zcela běžně, což může souviset jak s prodlužování středí délky života (onychomykóz přibývá s věkem), tak s rostoucím počtem osob se sníženou imunitou (pacientů užívajících imunosupresiva, kostikosteroidy nebo chemoterapeutika) a dalšími onemocněními (diabetes apod. ), protože houby typu Aspergillus, Fusarium, Alternaria aj. patří mezi oportunní mikroorganismy působící sekundární mykózy právě u alterovaných osob. V námi sledované skupině osob představovaly záchyty těchto hub dohromady 13,4 % všech kultivačně pozitivních záchytů, což také není zanedbatelný počet.
Závěr
Mykózy kůže a kožních adnex, představují závažný medicínský i společenský problém vzhledem ke svým důsledkům jak v oblasti léčby, tak v důsledcích epidemiologických, psychosociálních a somatických, a jejich význam roste i v souvislosti se zvyšujícím se výskytem jak v celosvětovém, tak i národním měřítku. Tomuto stavu odpovídá mimo jiné i přibývání osob se zvýšeným rizikem takovýchto onemocnění (diabetiků, imunosuprimovaných atd.).
Onychomykóza může imitovat řadu jiných onemocnění nehtů a stejně tak řada onemocnění nehtů může imitovat přítomnost onychomykózy. Z toho důvodu je zhledem k náročnosti diagnózy i volby následné optimální terapie nutno svěřit taková postižení do rukou dermatologů.
Je však potěšitelné, že se daří určitý návrat k přírodě a že se objevuje ekologická možnost, jak účinně zasáhnout mikroskopické houby při jejich parazitických projevech na kůži a jejich adnexách. Jedná se sice o preparát kosmetický a jeho správné použití vyžaduje určitou dávku trpělivosti a dodržení návodu na použití, na základě zjištěných skutečností se však dá potvrdit, že se jedná o preparát velmi účinný a biologicky čistý.
Literatura
1. Mencl K.: Výskyt dermatofytóz nohou u vojáků základní služby. Voj Zdrav Listy 1982, 51:256-260.
2. Mencl K.: Mikroskopické kožní houby u vojáků základní služby. Týl Zásob 1982, 32: 45-47.
3. Kock B.-W.: Temperaturresistenz pathogener Dermatophyten und von Candida albicans unter Sauna-ähnlichen Bedingungen. Mykosen 1981, 24:33-37.
4. Lison E., Clayton Y., Hay R.J., Hope Y., Midgley G., Moore M., Noble W.C.: The microbiology of foot infection. Mykosen 1986, 29:147-152.
5. Nielsen P.G.: A Comparison between Direct Microscopy an Culture in Dermatologicka Mycotic Material. Mykosen 1981, 24:555-560.
6. Veselý D. Studies of The mycoparasitism in rhizosphere of emerging sugar - beet.
Zentralblatt Bakteriol II. Alt 133, 1978, 193-200
7. Sladká J.: Dosavadní výsledky celoevropské studie Achilles a mezioborových diskusí o preskripci systémových antimykotik v ČR. Medicína 2000, 7:11.
8. Dvořák J., Weigl E.: Aetiology of onychomycosis and tinea unguium. Acta Univ Palacki Olomouc, Fac Med 1989, 122:39-44.
9. Williams H.C.: The epidemiology of onychomycosis in Britain. Br J Dermatol 1994, 31 (Suppl.): S68-S74.
10. Barde A.K., Singh S.M.: A case of onychomycosis caused by Curvularia lunata (Wakker) Boedijn. Mykosen 1983, 26:311-316.
11. Ernst T.-M.: Nagel-Alternariose. Mykosen 1983, 26:553-556.
12. Greet D.L.: Evolving role of non-dermatophytes in onychomycosis. Int J Dermatol 1995, 34:521-524.
13. Onsberg P., Stahl D., Veien N.K.: Onychomycosis caused by Aspergillus terreus. Sabouraudia 1978, 16:39-46.
14. Singh S.M., Barde A.K.: Opportinistic infections of skin and nails by non-dermatophytic fungi. Mykosen 1986, 29:272-277
Kontaktní adresa :
MUDr. Karel Mencl CSc.
Laboratoř lékařské mykologie
Mikrobiologické odd. nemocnice Pardubice